Doprovodné programy nakladatelství Euromedia Group... Průmyslový palác, Výstaviště Praha 7 – Holešovice Pátek 16. května 2014 12.00 – 12.50 Velký sál – Střední hala Petr Zídek: Češi v srdci temnoty...

Celý článek >>>

Do knihoven YA přilétne motýl, jmenuje se YOLI Euromedia Group rozšiřuje svou flotilu nakladatelských značek K aktivním čtenářským skupinám náleží tzv. young adults (YA), „mladí dospělí“ ve věku,...

Celý článek >>>

Jak vystrašit Stephena Kinga (15.1.2014 Mladá fronta... Román Temné kouty od Gillian Flynnové se tváří jako obyčejný satanistický horor, ve skutečnosti má však potenciál srovnatelný se sériemi Larse Keplera nebo...

Celý článek >>>

Děti píší bestsellerovou knihu (Ne)obyčejný kluk... Dětská literární soutěž pro (Ne)obyčejné děti, jíž je regionální Deník mediálním partnerem, postoupila v současné době do další úrovně. Stovky dětí...

Celý článek >>>

Tlumený hlas (28.11.2013 Tvar) Dětství a mládí autorovy matky transformované prostřednictvím ich-formy do vyprávění dětské a dospívající hrdinky. S odstupem téměř půl století to autor...

Celý článek >>>

Jen divadlo zůstává stejné (27.11.2012 Týdeník Rozhlas)

Přidal: Knižní klub | V kategorii Ohlasy | 27-11-2012

0

Až doposud si jméno scenáristy Václava Holance (1970) s literaturou spojoval málokdo. Avšak jeho románová prvotina Herci (2012) zaujala natolik, že vyhrála jednu z nejznámějších literárních cen, cenu Knižního klubu. Možná po zkušenostech s falešnou vietnamskou autorkou Lan Pham Thi, která tuto cenu také obdržela, jsem ke knize přistupoval s určitou rezervovaností. Ale s prvními stránkami jsem ji odložil stranou, abych nakonec musel konstatovat, že mne Holancova próza jednoduše strhla. A také jsem si uvědomil, že ani její předobraz ve formě filmového scénáře rozhodně nebyl oceněn náhodou.
Próza je rozdělena do tří částí. Ve všech třech se ocitáme v roce 1956, kdy se ve větším pražském divadle chystá inscenace Goethova Fausta. Tato výchozí situace je vždy stejná, mění se však dějinné pozadí, na kterém se příběh odehrává. Stejní zůstávají i protagonisté příběhu, ne však jejich role, ať už divadelní, nebo společenské.

Václav Holanec: Herci (UPC Express)

Přidal: Knižní klub | V kategorii Rozhovory | 26-11-2012

0

Vystoupení Václava Holance k románu Herci v pořadu 3 minuty s… na UPC Express

Herci na bux.cz

Václav Holanec: Herci (31.10.2012 Xantypa)

Přidal: Knižní klub | V kategorii Ohlasy | 09-11-2012

0

Letošní vítěz klubové soutěže není první, kdo si pohrál s historií. Holanec je však rafinovanější: stejný dějinný úsek vykresil hned v trojí podobě. Vedle skutečné, kdy v čele státu je Zápotocký, v druhé válku vyhrává nacistické Německo a prezidentem je Emanuel Moravec, ve třetí variantě jsou v únoru 1948 komunisti poraženi, zákonem zakázáni, v čele státu stane Jan Masaryk. Každá varianta končí v roce 1956. Nabízela se tu lákavá hra s historií – co by, kdyby. Jenomže Holanec není primitivním posunovačem dějinných praktikáblů. Pod trojí dějinnou proměnnou vytváří jediný příběh, jehož skutečnými postavami jsou stále stejní herci, kteří v rozdílných společenských situacích studují stále totéž představení: Goethova FAUSTA. Tady je vlastní jádro románu, jeho poznání i lidská hodnota. Jde totiž o to, jak většinou stejní lidé pracují, žijí a zachovají se v různých dějinných podmínkách, vždy jinak dramatických. Podrobováni zkouškám, jež mají reálný, čitelný politický podtext, jednají podle přirozenosti svých charakterů. V tom je román přesvědčivý; všichni to vlastně víme, ale málokdy si to chceme přiznat. Holanec nás v našem lidském angažmá usvědčuje: charakter je vždy charakterem, zbabělec zbabělcem.

Vladimír Karfík

Herci na bux.cz

Herci na skřípajících prknech (26.9.2012 Lidové noviny)

Přidal: Knižní klub | V kategorii Ohlasy | 26-09-2012

0

Román knižně debutujícího Václava Holance Herci se ptá, zda jsme materiálem dějin, nebo jejich autory.

Před sedmi lety získal publicista a scenárista Václav Holanec ocenění Sazky za scénář k filmu, který předvádí přípravy skupiny divadelních herců k provedení Fausta nejprve v reálném roce 1956 a poté v jeho alternativních variantách. Film nebyl dosud realizován, zato však – ve chvíli, kdy kina ovládl jiný český film z padesátých let – vychází románová verze Holancova scénáře. Prozaický debut autora si rovnou sáhl na příčku vítěze. Vyhrál v letošním ročníku Literární ceny Knižního klubu za nejlepší původní rukopis.
Technicky se tedy jedná o žánr alternativní historie, který se zejména v české literatuře těší v posledních letech nepřehlédnutelnému zájmu. Jsou to díla na pomezí sci-fi, avšak často přitahující spisovatele z obecné literatury. Právě Herci si však zařazení do sci-fi poličky nezaslouží. V popředí není ani tak fantastická spekulace a opájení se představami, co by se dělo se světem jinak, kdyby jedna klíčová událost tok dějin vyslala jiným směrem. Pozornost je zaměřena na to, co by se stalo jinak s jednotlivými charaktery a také jak velké dějiny lícují s osobními dějinami jednoho lidského života.

Václav Holanec: Herci (denikknihy.cz)

Přidal: Knižní klub | V kategorii Rozhovory | 20-09-2012

0

Rozhovor s Václavem Holancem o jeho románu Herci pro server denikknihy.cz

Václav Holanec: Herci

Přidal: Knižní klub | V kategorii Fotogalerie | 20-09-2012

0

18. září 2012 v Paláci knih Luxor pokřtili herci Linda Rybová a Pavel Liška knihu Václava Holance HERCI, vítězný román 17. ročníku Literírní ceny Knižního klubu.

Foto Jovan Dezort


Zleva Václav Holanec a Jindřich Jůzl, odpovědný redaktor jeho románu

Herci se zařazují k nejlepším českým prvotinám poslední doby (17.9.2012 E15)

Přidal: Knižní klub | V kategorii Ohlasy | 17-09-2012

0

Hodnocení: 100 %

Blamáž s udělením Literární ceny Knižního klubu neexistující vietnamské autorce Lan Pham Thi z roku 2009 tomuto ocenění výrazně pomohla. Následující dva vítězové zaznamenali solidní úspěch a letošní držitel ceny, románový debut Václava Holance Herci, se zařazuje k nejlepším tuzemským knihám za poslední léta.
Holanec (ročník 1970) není žádným literárním nováčkem, ale zkušeným scenáristou a držitelem několika prestižních scenáristických ocenění. Dramatickou průpravu zúročil ve své románové prvotině, jejíž důmyslný koncept a netradiční stavba knize zajistí zaslouženou pozornost a snad i spousty čtenářů. Holanec v Hercích vypráví třikrát jednu přípravu divadelní inscenace Goethova Fausta v pražském divadle v roce 1956. Zatímco v první části se Faust připravuje v běžných historických kulisách (po XX. sjezdu Komunistické strany SSSR a před krvavým potlačením povstání v Maďarsku), druhý Faust se odehrává v Praze ovládané nacisty, kteří vyhráli druhou světovou válku. Charakter třetí části pak udává vítězný únor, který ale dopadl dobře pro demokratické strany a Československo se ocitlo na druhé straně železné opony. Každý Faust tak má jiný charakter, v divadle obývaném stále stejnými postavami panují odlišné vztahy a na instituci jako takovou jsou vyvíjeny jiné tlaky.
Námět vycházející ze žánru political fiction však je pouze rámcem a atrakcí. To skutečně důležité je mistrovství, s jakým si Holanec s tímto rámcem pohrává. Pracuje s postavami, které vystavuje různým dobovým situacím, a zkoumá, jak by se jednotlivé univerzální charaktery v daných situacích chovaly. Například dominantní herec Nebřenský v dobách nesvobody trpí z jiných důvodů než v demokracii, naopak oportunisté Pilar a Kočař uspějí za jakýchkoli okolností. Při detailním čtení však ještě více fascinuje Holancova práce s jednotlivými motivy, které se neustále vracejí, opakují se, ale vždy v lehce obměněné podobě (viz například sebevražda herečky Kláry).
Kdyby i toto bylo pro fajnšmekry málo, mohou se dosyta opájet fantastickými odkazy na dějiny i současnost českého národa i divadla, ať už na jeho osobnosti (sebevražda Petra Lébla a jeho vzkaz „Jsem na jevišti“ či osobnost Václava Havla) či slavná data (28. říjen, 17. listopad). Vše však ve zcela nových souvislostech a významech. Herci jsou debut vybroušený snad k dokonalosti, což je pro tuzemskou literární scénu skutečný unikát. V době, kdy většina tvůrců buďto popisuje sebe sama, či se naopak nesmyslně stylizuje, přichází působivá, lehce postmoderní hra podpořená vynikajícím jazykem a stylem. Bravo. Jméno Václav Holanec si zapišme do paměti.

Stanislav Šulc

Herci na bux.cz

Literární cena po osmnácté (6.9.2012 Literární noviny)

Přidal: Knižní klub | V kategorii Ohlasy | 07-09-2012

0

Celkem 133 rukopisů se ucházelo o sedmnáctou Literární cenu Knižního klubu. Podobně jako v předchozích ročnících se o ocenění vyhlášené (a bohatě dotované) vydavatelským domem Euromedia Group ucházely historické, životopisné i dobrodružné romány, thriller, detektivky, pohádky, sci-fi či fantasy. Do druhého kola nechala porota, jejímiž členy byli spisovatelé Ivan Binar, Tereza Brdečková a Petra Soukupová, literární kritik a historik Pavel Janáček a místopředseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Jiří Seidl, postoupit pět rukopisů. A vítězství připadlo nakonec románu Václava Holance Herci. Na cenu jej navrhl Pavel Janáček. Filmový scenárista ve svém první románu využil analogii herectví a lidské existence, zkoumal, nakolik moc, touha po slávě a strach o kariéru, ale i rodinné poměry korumpují lidské jednání. Důmyslně pojaté faustovské téma využilo novodobou českou historii – ale také její alternativy – jako jeviště, na němž čtenář sleduje dramatické osudy těch, kteří bilancují svůj život, i těch, kteří stojí na začátku kariéry.
Vítězné dílo se na pultech knihkupectví ocitá souběžně s vyhlášením ceny. To je jedna ze zásad soutěže. A jeho autor získává zároveň prémii 100 tisíc korun. S vyhlášením výsledků 17. ročníku byl zároveň vyhlášen ročník 18. O Literární cenu Knižního klubu se mohou ucházet díla psaná česky, která mají formu novely nebo románu, nebyla dosud publikována a nejsou smluvně vázána v jiném nakladatelství. Takové rukopisy je možné zasílat do 31. prosince letošního roku na adresu Euromedia Group, Literární cena KK, Nádražní 32, 150 00, Praha 5 nebo prostřednictvím formuláře na stránkách www.lckk.cz. Práce budou opět hodnoceny odbornou porotou složenou z autorů, literárních kritiků, publicistů a knihkupců, letos v čele se spisovatelem Ivanem Binarem. Děje se tak anonymně, rukopisy jsou označeny čísly a totožnost autorů je odhalena až po stanovení vítěze. Oceněná práce má být skutečně hodnotným dílem, na něž se neklade požadavek komerční úspěšnosti. Výsledky 18. ročníku Literární ceny budou vyhlášeny začátkem září 2013.

www.lckk.cz

Herci na bux.cz

Václav Holanec: Herci (ukázka, 6.9.2012 Literární noviny)

Přidal: Knižní klub | V kategorii Ohlasy, Ukázky | 07-09-2012

0

Vítězný román 17. ročníku Literární ceny Knižního klubu

„Žili bychom šťastnější život, kdybychom se narodili do jiné doby? Kdo je zodpovědný za bolestivé kompromisy – náš charakter, nebo existenční tlak, který tak rádi připisujeme dějinám?“ To jsou otázky, na něž hledá odpověď román, který vyhrál 17. ročník soutěže o Literární cenu Knižního klubu. Komponován je ze tří zápletek, které sice mají uzavřený děj, ale tvoří jeden celek. Próza se odehrává v atraktivním prostředí velkého pražského divadla, a přestože se třikrát vrátíme na podzim roku 1956, nejedná se o historický příběh, ale o látku, která se originálně vyjadřuje k současnosti, o dílo, které nahlíží na novodobou historii z nečekané perspektivy. Kniha využívá analogii herectví a lidské existence, zkoumá, nakolik moc, touha po slávě a strach o kariéru, ale i rodinné poměry korumpují lidské jednání. Důmyslně pojaté faustovské téma využívá novodobou historii jako jeviště, na němž sledujeme dramatické osudy těch, kteří bilancují svůj život, i těch, kteří stojí na začátku kariéry.

Píšu, v co věřím (6.9.2012 Literární noviny)

Přidal: Knižní klub | V kategorii Rozhovory | 07-09-2012

0

„Když jsem psal Herce, říkal jsem si, že kdyby si je přečetl mladý Australan na surfu (tedy, až by přistál na pláži) nebo ET se svítícím prstem, bytosti nedotčené Evropou a dvacátým stoletím, neměli by poznat, který z příběhů se odehrává v reálné situaci a který v alternativní,“ říká Václav Holanec o svém prvním románu, s nímž vyhrál 17. ročník Literární ceny Knižního klubu.

* Žili bychom šťastnější život, kdybychom se narodili jindy?

Pravděpodobně ne, ale je rozdíl mezi dobou a politickým systémem. Doba je relativní pojem, druhá světová válka se dotýkala jinak obyvatele Berlína, Varšavy, Prahy nebo Basileje. Albert Hofmann si v laboratořích Sandozu v relativním klidu odhaloval účinky LSD, nechal se vystřelovat za hranice souvislostí pětismyslové reality, zatímco jeho židovští kolegové zpoza hranic otročili a umírali v koncentračních táborech. Herci se odehrávají ve stejné době – na podzim 1956 – v odlišných politických systémech, ale hrdinové knihy se v každé části potýkají s totožnými životními zkouškami. Žít v relativní svobodě je velká přízeň osudu, ale vždy je tu svoboda mysli, a ta je ještě důležitější. Oněch ale je strašně moc.