Hodnocení 65 %

Američan John Grisham, prozaik proslavený příběhy ze soudních síní, známých i z mnoha filmových zpracování, se v knize Calico Joe vyznal z lásky k baseballu. Jeho britští přátelé ho přemluvili, aby pro lepší pochopení příběhu mladičké hvězdy Joea Castleho z městečka Calico Rock vysvětlil pravidla této v Americe nejpopulárnější hry. Grisham je do baseballu blázen, nemůže bez něj být. Mimo jiné nechal vystavět šest hřišť, na kterých podle jeho webové stránky hraje tři sta padesát dětí v šestadvaceti týmech nižších soutěží. Podobně jako přivedla japonského prozaika Harukiho Murakamiho vášeň pro pohyb k napsání knihy O čem mluvím, když mluvím o běhání, která není jen o této aktivitě, i on dokázal napsat příběh přesahující hru.

Břetislav Tureček nabízí alternativu ke zkratkovitému a povrchnímu pohledu médií na Írán

Novinář Břetislav Tureček se Íránem intenzivně zabývá od poloviny devadesátých let. Svou zkušenost zúročil ve čtivé knize Labyrintem Íránu.

Ve chvíli, kdy držíte v ruce výtisk těchto novin, jsou už zřejmě známy výsledky prvního kola íránských prezidentských voleb. Po odstoupení dvou politiků ještě na začátku tohoto týdne zbylo šest pokračujících kandidátů. Na rozdíl od posledních kontroverzních voleb v roce 2009, které po údajném vítězství Ahmadínežáda nad Musávím vyústily v dlouhotrvající protesty, těm letošním chybí – alespoň podle dosavadních průzkumů veřejného mínění – jednoznační favorité. Je tedy možné, že nikdo z kandidátů nedosáhne padesáti procent a každý íránský občan starší 21 let, věřící v boha a věrný ústavě tak bude mít možnost o týden později hlasovat v druhém kole.

V předvečer důležitých íránských prezidentských voleb, plánovaných na červen, u nás vyšla kniha, která se snaží o nezkreslený portrét této složité země s bohatou historií a kulturou: Labyrintem Íránu.

Její autor, český novinář Břetislav Tureček, už dříve napsal dvě jiné knihy: Nesvatá válka o Svatou zemi a Světla a stíny islámu: drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel. I v nich už v některých pasážích představil Írán jako zemi, jejíž obyvatelé se vyznačují „nápadnou slušností, pohostinností a vstřícností vůči příchozím“, s kulturou, k níž se dodnes hlásí třeba i Židé, kteří odtamtud odešli do Izraele, ale rovněž jako jednu z příčin toho, že palestinsko-izraelský konflikt ještě dlouho nevyústí k mírovému řešení.
Turečkova nová kniha se už Íránu věnuje cele.

Kniha novináře Břetislava Turečka Labyrintem Íránu nabourává mýty, nutí k polemice a nudit se u ní rozhodně nebudete.

V souvislosti s prezidentskými volbami v Íránu, jež se konají 14. června, nedoporučuje české ministerstvo zahraničí v předvolebním ani povolebním období návštěvu země. Co naopak doporučit lze, je nová kniha novináře Břetislava Turečka Labyrintem Íránu.
Autor se této zemi, podle loňského průzkumu BBC nejméně oblíbené na světě, věnoval už ve svých předchozích knihách Světla a stíny islámu a Nesvatá válka o svatou zemi. Tentokrát je zaměření na Írán přímočaré, zároveň s přesahy a souvislostmi týkajícími se Izraele, Libanonu či Iráku. Tureček na základě osobních zážitků, rozhovorů i studia zahraničních pramenů popisuje, jak sám říká, „komplikovaný svět duchovenstva a neuvěřitelně složitou mocenskou strukturu státu i letité střety mezi vedením státu a opozicí“.

Kniha útlá rozsahem, silná obsahem. Tak by se dala stručně nazvat publikace naší přední politoložky profesorky Vladimíry Dvořákové. Analyzuje vývoj naší společnosti po roce 1989, rozebírá fungování státních instituci a teoretické úvahy dokumentuje na konkrétních případech. Čtení je to neveselé až deprimující, ale velmi poučné hlavně proto, že autorka dokumentuje období budování naší „občanské“ společnosti, uvádí příčiny toho, proč k určitým situacím došlo, včetně kauz, které se nikdy nevyřešily, ale na které by se nemělo zapomenout. Kniha je rozdělená do čtyř částí, kterými se táhne jako červená nit analýza příčin nemoci naší společnosti a jejích důsledků.

Země jako vesmírný terč na bux.cz

Překvapivě úžasná kniha. Překvapivě nikoli proto, že by snad David Jan Novotný nepsal skvělé knihy. Přesto žádná z nich nedosahuje mimořádných kvalit jeho letošní novinky Gilgul. Zároveň je třeba upozornit, že tato kniha rozhodně není pro každého čtenáře.
Ačkoli se od samého počátku tváří jako detektivka, má Gilgul mnohem větší ambice i přesah. Vražda malého židovského úředníčka berňáku v zapadlé uličce Londýna totiž spouští sérii událostí, jež otřásají celou Evropou, často i světem… a ne náhodou v nich hraje velkou roli také Česká republika a Praha. Novotný v zásadě kopíruje světové dějiny od konce minulého století, reflektuje velké společenské změny (svět po 11. září), ale vždy je přepisuje do logiky svého příběhu, tedy vyšetřování vraždy Chaima Bauma.

Pokračovat ve čtení na Literarium.cz

Gilgul na bux.cz

Není zvykem, aby osazenstvo autogramiád a křtů knih v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí tvořili z devadesáti procent muži. Tento týden tomu však přesně tak bylo. Důvod? Úplně prostý – fotbal. Nebo, lépe řečeno, oblíbený televizní komentátor fotbalových utkání. Svoji novou knihu Životní mač představil populární sportovní novinář Jaromír Bosák.
V komorní atmosféře, kterou zapříčinila metropolí zmítající povodeň, vládla v knihkupectví pohodová a uvolněná nálada.
Účastníci se autora ptali na vše, co je zajímalo, Bosák pak bez okolků odpovídal tak, jak je u něj zvykem – vtipně, s nadsázkou a v úsměvných hláškách. „Za dvacet let budu možná chodit jako podomní komentátor po lidech, kteří si mě objednají, a budu u Nováků komentovat fotbal za tři piva a polévku,“ podotkl Bosák při diskuzi nad tím, jak vidí svoji profesi za dvacet let.

„Kdo má rád sport, nemusí být blbec – a ten, kdo sport rád nemá, ještě nemusí být mudrc.“ I tato hláška zazněla na křtu knihy Životní mač Jaromíra Bosáka 4. června 2013 v pražském Paláci knih Luxor. Navzdory povodni sem sportovní komentátor přilákal řadu svých fanoušků.

Foto Jovan Dezort

Jaromír Bosák a odpovědná redaktorka jeho knihy Jitka Zykánová

Hodnocení: 90 %

Do 60. a 70. let minulého století se vrací kniha Jiřího Vondráka, odkazující názvem k big beatu (což je výhradně český termín), ale i k filmu Back Beat o historii Beatles.
Brněnský režisér, spisovatel a muzikant Vondrák spolu s televizním štábem pořizoval během několika let záznamy koncertů a vedl rozhovory s největšími legendami tehdejšího rocku, na jejichž základě dal dohromady knižní dokument.
Pretty Things, Yarbirds, Eric Burdon, John Mayall, Johnny Winter, Canned Heat, Ten Years After, Uriah Heep, Iron Butterfly, Nazareth, Donovan, Ian Anderson. Ti všichni se na 250 stránkách Vondrákovi zpovídají těsně před koncertem